|
Jedna hodně pamětnická, doposud byla jen v komentářové podobě...
|
Ústa tvá sama řekla si
o polibek rtů mých,
měsíc tě líbá na vlasy
údivem vánek ztich!
Jak jen jsi krásná, milá má,
já nenalézám slov!
Vášnivě líbám ústa tvá
a smutku vrším rov!
Duch můj k nebesům vznes se zas
a srdce jako zvon
na poplach bije, že je čas
slavit samoty skon!
Přimkni se ke mně ještě víc,
kolem krku mne vem,
nás rozdělit už nesmí nic,
ty jsi můj Lásky sen!
Svírám tě ve své náruči
jsem touhou opilý,
rety tvé jsou ty nejsladší,
dva něžní motýli!
Přitul se ke mně, děvče mé,
neboj se světa nic,
ať duet zpívá srdcí dvé
o vášni bez hranic!
o polibek rtů mých,
měsíc tě líbá na vlasy
údivem vánek ztich!
Jak jen jsi krásná, milá má,
já nenalézám slov!
Vášnivě líbám ústa tvá
a smutku vrším rov!
Duch můj k nebesům vznes se zas
a srdce jako zvon
na poplach bije, že je čas
slavit samoty skon!
Přimkni se ke mně ještě víc,
kolem krku mne vem,
nás rozdělit už nesmí nic,
ty jsi můj Lásky sen!
Svírám tě ve své náruči
jsem touhou opilý,
rety tvé jsou ty nejsladší,
dva něžní motýli!
Přitul se ke mně, děvče mé,
neboj se světa nic,
ať duet zpívá srdcí dvé
o vášni bez hranic!