Nahá zákoutí, choulící se do tenkých krajek,
mrazivě vybízí vzdálené k sblížení.
A tak se dlaně opět letos nalezly,
uprostřed nočního ticha
pod něžnými slůvky,
tají niterní vločky.
Když pár krůčků opodál,
Slast koluje v žilách těla,
co chvatně otvírá
a chvatněji zavírá,
dveře teplého domova,
stávajícího se vonnou oázou uspokojení.
Jen pod vládou nejrafinovanějšího období,
počne kamufláž zimního času,
při němž je možno pocítit největší teplo.
mrazivě vybízí vzdálené k sblížení.
A tak se dlaně opět letos nalezly,
uprostřed nočního ticha
pod něžnými slůvky,
tají niterní vločky.
Když pár krůčků opodál,
Slast koluje v žilách těla,
co chvatně otvírá
a chvatněji zavírá,
dveře teplého domova,
stávajícího se vonnou oázou uspokojení.
Jen pod vládou nejrafinovanějšího období,
počne kamufláž zimního času,
při němž je možno pocítit největší teplo.
19.03.2019 21:14
Kdo v zimě lásku nemá,mrzne dvakrát.
Kdo ji zjara ztratí,tomu sníh do srdce se vrátí.
Kdo v létě nepustí si žilou,tomu dech se krátí
Na podzim nejen list se k patě stromu složí.
Muž coby archaický jelen po lani touží.
Kdo ji zjara ztratí,tomu sníh do srdce se vrátí.
Kdo v létě nepustí si žilou,tomu dech se krátí
Na podzim nejen list se k patě stromu složí.
Muž coby archaický jelen po lani touží.
24.11.2017 12:01
Krásně Jsi zbásnila milování, jen u té časti svádění na začátku; pročpak by měla být zákoutí mrazivá? :-P
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.