Pocity viny

V pocitu viny
hledáme známku nevinnosti,
jsme vrazi sebevrahů
a tápeme světlem,
co nás na kůži mrazí,
jsme bytosti ticha
a přesto je hluk naší přirozeností.

V pocitech sounáležitosti
vidíme jen odcizení
a v mizériích šeda
se domáháme tepla
lidského těla,
ale cit už dávno zmizel.

Ač letargičtí
hledáme energii k činům
a váháme
svázáni strachem z budoucna.

V pocitu viny
se utápíme každým dnem
a zapomínáme na život,
na přátele a na knihy,
které leží zaprášené na policích
a slibují přísliby pravé lásky,
ale kdo by je hledal,
když andělům svázal křídla
ten nenáviděný pocit
věčného odcizení.