 12.11.2016 3 1022(7) 0 |
Na dřevěném pódiu stála žena v dlouhých bílých šatech. Rozhlížela se po davu, jakoby v těch prázdných tvářích chtěla vyčíst soucit, nebo snad pochopení.
Nazvali jí zrádcem. Byla jím, v jistém slova smyslu. Milovala svou zem, ale nechovala úctu k němu, již jí vládl. Ctila tradice své rodiny, a proto si zasloužila svůj osud. Byla Erankou, a přesto se lišila.
Ze zadu jí někdo položil ruku na rameno. Sklonila hlavu, byla připravena. Naposledy se zhluboka nadechla.
Kat jí přinutil kleknout. Zašeptala svou modlitbu. Pak přišla první rána. Ta bolest se vryla až do srdce. Z úst ji vyšel pramínek slin.
Dav jen mlčky přihlížel. Další rána, další a další. Ta bolest byla nesnesitelná. Přinutila se nekřičet. Při další ráně, která dopadla na její zdrásaná záda, zatnula nehty do dlaní tak silně, až krvácely.
Další rána. Prosebně zvedla oči k obloze. Bič znovu zasvištěl vzduchem. Padla na zem, oči upřené k obloze.
Vlaštovky se vracejí, ptáčci jara, kteří sebou přinášejí naději. Po tváři jí stékaly slzy. Ona to však neuvidí.
„Slyšela jsem píseň větru,“ zašeptala a připojila svou duši k jejich.
Nazvali jí zrádcem. Byla jím, v jistém slova smyslu. Milovala svou zem, ale nechovala úctu k němu, již jí vládl. Ctila tradice své rodiny, a proto si zasloužila svůj osud. Byla Erankou, a přesto se lišila.
Ze zadu jí někdo položil ruku na rameno. Sklonila hlavu, byla připravena. Naposledy se zhluboka nadechla.
Kat jí přinutil kleknout. Zašeptala svou modlitbu. Pak přišla první rána. Ta bolest se vryla až do srdce. Z úst ji vyšel pramínek slin.
Dav jen mlčky přihlížel. Další rána, další a další. Ta bolest byla nesnesitelná. Přinutila se nekřičet. Při další ráně, která dopadla na její zdrásaná záda, zatnula nehty do dlaní tak silně, až krvácely.
Další rána. Prosebně zvedla oči k obloze. Bič znovu zasvištěl vzduchem. Padla na zem, oči upřené k obloze.
Vlaštovky se vracejí, ptáčci jara, kteří sebou přinášejí naději. Po tváři jí stékaly slzy. Ona to však neuvidí.
„Slyšela jsem píseň větru,“ zašeptala a připojila svou duši k jejich.
01.08.2023 - 11:27Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Slyšela jsem píseň větru : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ústa
Předchozí dílo autora : Dostali jsme šanci
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Martas [13], Medbojicek [13], Danielovna [6], Lekáček [3], Sverakk [2]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
