|
|
Na dřevěném pódiu stála žena v dlouhých bílých šatech. Rozhlížela se po davu, jakoby v těch prázdných tvářích chtěla vyčíst soucit, nebo snad pochopení.
Nazvali jí zrádcem. Byla jím, v jistém slova smyslu. Milovala svou zem, ale nechovala úctu k němu, již jí vládl. Ctila tradice své rodiny, a proto si zasloužila svůj osud. Byla Erankou, a přesto se lišila.
Ze zadu jí někdo položil ruku na rameno. Sklonila hlavu, byla připravena. Naposledy se zhluboka nadechla.
Kat jí přinutil kleknout. Zašeptala svou modlitbu. Pak přišla první rána. Ta bolest se vryla až do srdce. Z úst ji vyšel pramínek slin.
Dav jen mlčky přihlížel. Další rána, další a další. Ta bolest byla nesnesitelná. Přinutila se nekřičet. Při další ráně, která dopadla na její zdrásaná záda, zatnula nehty do dlaní tak silně, až krvácely.
Další rána. Prosebně zvedla oči k obloze. Bič znovu zasvištěl vzduchem. Padla na zem, oči upřené k obloze.
Vlaštovky se vracejí, ptáčci jara, kteří sebou přinášejí naději. Po tváři jí stékaly slzy. Ona to však neuvidí.
„Slyšela jsem píseň větru,“ zašeptala a připojila svou duši k jejich.
Nazvali jí zrádcem. Byla jím, v jistém slova smyslu. Milovala svou zem, ale nechovala úctu k němu, již jí vládl. Ctila tradice své rodiny, a proto si zasloužila svůj osud. Byla Erankou, a přesto se lišila.
Ze zadu jí někdo položil ruku na rameno. Sklonila hlavu, byla připravena. Naposledy se zhluboka nadechla.
Kat jí přinutil kleknout. Zašeptala svou modlitbu. Pak přišla první rána. Ta bolest se vryla až do srdce. Z úst ji vyšel pramínek slin.
Dav jen mlčky přihlížel. Další rána, další a další. Ta bolest byla nesnesitelná. Přinutila se nekřičet. Při další ráně, která dopadla na její zdrásaná záda, zatnula nehty do dlaní tak silně, až krvácely.
Další rána. Prosebně zvedla oči k obloze. Bič znovu zasvištěl vzduchem. Padla na zem, oči upřené k obloze.
Vlaštovky se vracejí, ptáčci jara, kteří sebou přinášejí naději. Po tváři jí stékaly slzy. Ona to však neuvidí.
„Slyšela jsem píseň větru,“ zašeptala a připojila svou duši k jejich.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Slyšela jsem píseň větru : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ústa
Předchozí dílo autora : Dostali jsme šanci
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
estrellita [18], Tenshi88 [18], kompleks [17], jusuej [14], vivere [14], ulala [14], frantisekx1 [13], klarka [13], jincom [12], Kai [11], Christine Allegro [10], anajlop [8], Jolly [8], Jarovanek [6], Darko [3]» řekli o sobě
shane řekl o Amelie M. :Drsná holka s něžnou duší, jejíž dílka čtu si rád, rozpláče, též touhou vzruší, dovede i rozesmát... ♥Prima človíček, který ví, co život obnáší a bere jej tak, jak přichází! Může mne jen těšit, že právě díky kdesi sdílenému odkazu na moji báseň "Když život nedá se už žít" zavítala mezi nás! Již mnohokrát mne inspirovala k zamyšlení nad věcmi, které mne doposud míjely a jindy ve mně probudila touhu k veršohraní! Jsem rád, že jsem ji poznal, je takovým milým oživením nejen tohoto portálku...:-)))

