Vždy když rozkvete podzimní čas, dotkne se mě nejen svou krásou ale i trochou melancholie.
 26.10.2016
5
1596 (11)
0
Mám ráda pestré barvy podzimu
bílé krajky na patnících u cesty
pole co obléklo se do krajkové košile
i teskně pějící les nad úpatím
Miluji hedvábné letky ptáků v oblacích
lidi co mají vytříbený vkus
těkavý roj když k ránu hasne
loučení
smutek
souznění
i houfování hus…

Sidy, 2012
 02.11.2016 19:03
Žblabuňko, mechanická okurko, Nikyto, Yanishko, děkuji vám za komentáře, on ten podzim si mě vždycky sedne za krk, když jsou dušičky a protne mi páteř svou melancholií, vzpomínkami, loučením a každým rokem jsou ty pocity silnější.
 27.10.2016 19:26
loučení, smutek, to ani ne,
ale souznění, to ano, to na mne zapůsobilo
 26.10.2016 23:33
Lidé s vytříbeným vkusem tam tak nádherně zapadají-nezapadají, překvapí a přece do té básně krásně sedí a někam ji posouvají :) povedené :)
 26.10.2016 22:48
Krásná. Umíš to. Tvé řádky čtu moc ráda. :-)
 26.10.2016 20:09
mám úplně husí kůži...dokonalá báseň

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.