Děda a múza

U kávy se děda kření,
psaní básní pro něj není,
zábavu si jinou hledá,
múza ta je z toho bledá.

Hned ho líbla francouzákem,
rozhodnutí neber hákem,
nápadů máš na tisíce,
já tě budu líbat více.

Tak si děda otřel plešku,
málem při tom zabil blešku,
do výstřihu múze kouká,
nové verše hned ji brouká.

Tahle múza ví si rady,
vyhrají vždy její vnady,
možná je to zpráva milá,
že psát dědka přinutila.