Pampelišky

Bylo léto, ještě vzpomínám si,
jak svatojánská světélka
prosvěcela lukám zlaté vlasy
a ty jsi jako Popelka
mě posílala pro oříšky.

...a potom kvetly pampelišky.


Plynul čas a v chladných chodbách domu
dvě srdce, jako perkuse,
vzpouzela se v rytmu metronomu,
až jednou samým rámusem
vypadaly stránky z knížky.

...a zase kvetly pampelišky.


Čtyřlístky jsme skryli do herbáře
a vydávali na příděl.
Narostly nám s léty svatozáře,
skrz jejichž svit jsem neviděl,
že pod okny nám rostou křížky.

...a tehdy kvetly pampelišky.


Bylo léto, vidím to jak loni
- a možná je to teprv rok.
Lidé mlčeli když zvoník zvonil,
já s nimi zkoušel držet krok
a teď už na mě hledí z výšky.

...a zase kvetou pampelišky.