07.09.2016
1
1181 (7)
0
Tiše jsem strnul
když přede mnou
krvácela obloha.

Jak se oči mé dívky
barvily do modra.

V aleji mraků
být tulákem času.

Cesty po hvězdách
si zakreslit do atlasu.

Srdcem odkrýt nepoznané
oči uspat krásou z vesmíru.

Pak v ohni spálit
pomíjivé štěstí na míru...
 14.09.2016 22:47
u mne dobrý

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.