Návrat do známých míst. 3x5x9
 03.08.2016
9
1163 (9)
0
Kdekdo by umřel pro tu krásu,
jakou se pyšní Sacré-Cœur.
Shlížíme dolů z Montparnassu,
města hluk tone ve tvém hlasu,
a slunce se sápe k nám do pater.

Z nábřeží hraje harmonika,
cinkají penízky v klobouku.
Do rytmu sám pan Eiffel bliká
a s úsměvem zdraví pamětníka,
co nese květiny k Oblouku.

A když pak vrchol mrakodrapu
poslední paprsky pohladí,
stečeme dolů po okapu.
Zbývá jen koupit novou mapu
na další výpravu do mládí.
 06.08.2016 20:37
 Zamila
Poslední strofa je nej, jinak na mě až moc násilně francouzská a architektonická ... Já radši jen letmé doteky inspirace ;-)
 04.08.2016 12:00
 A42
Jo taková prostě pařížská, houpavá. Napadlo mi, že jsem byla prvně v Paříži v roce... ale radši nic.
Společně s Orionkou se usmívám nad tou výpravou do mládí. ;-)
 04.08.2016 11:16
Orionka: No jo, já vím, že jsem stále mladej, ale v Paříží jsem naposledy byl dva roky zpátky a byla to pro mě už tehdy nostalgie, protože jsem se teď jako dospělej muž plnej starostí vracel na místa, kde jsem byl předtím jen jako puberťák a nic neřešil :)

Ginnare: Kokon pohody je teda boží! :D
 04.08.2016 10:42
Tom Cortés: Pěkné to máš, jako vždycky. Jen jsem se musela usmát u té výpravy do mládí :).
 04.08.2016 10:40
Ginnare: kokon pohody, to je super! (y)
 04.08.2016 10:32
Na téma forma versus obsah se toho tady nakecalo moře.
Těší mě, že u Tebe nad ničím takovým nemusím přemýšlet. Ta rovnováha mě přímo zamotává do kokonu pohody :-)
 04.08.2016 00:25
Pajalord: Francouze nezlomis ;)
 03.08.2016 22:47
Hezká, taková milá. A nejvíc se mi líbí ten závěr. :-)
 03.08.2016 22:25
Pěkné ale aby to zachvilku nebyla fakt jen básen:)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.