Poslední pár vět

zabalím svůj poslední pár vět
prázdný dopis do schránky vhodím
s polibky co obletěly svět
pak sama sebe vysvobodím

zaschne inkoust na konci řádku
rozplyne se v slzách očí tvých
mé verše si schováš na památku
a v nich i náš společný hřích

myšlenku na ticho všech našich nádechů
naději na to že jednou se shledáme
přikryté hvězdami schoulené na mechu
ve víru pocitů jež zatím neznáme