|
Tato volnoverší báseň má za svým vznikem velmi dlouhý příběh... A velmi neuvěřitelný. :)
 16.07.2016 4 1382(13) 0 |
Můj krásný rytíři
Který na mě shlížíš
Z nekonečných dálek Vesmíru
Tys mou nejkrásnější myšlenkou
Myšlenkou, která tvoří můj svět
Tak vystup z těch věčných dálek
Zhmotni se v mé náruči
Myšlenko má nejhezčí
Prostup mě skrz naskrz
Dej mému dechu křídla
Vyzdvihni mé tělo do oblak...
Vtěl se do mě, celičký
Usídli se v mojí duši
Která se kolem tebe rozprostře
Spleť se má myšlenko
Se mnou i s mou duší
Vyzdvihni mě ze hmoty
Vdechni mi svoji lehkost
Zbav mě zemské váhy
Spolu pak vzneseme se
Do výšky, do oblak
Kde jak dvě hrdličky
Budem jednotni
Propojeni Osudem
Ze dvou myšlenek
Stane se jediná...
Který na mě shlížíš
Z nekonečných dálek Vesmíru
Tys mou nejkrásnější myšlenkou
Myšlenkou, která tvoří můj svět
Tak vystup z těch věčných dálek
Zhmotni se v mé náruči
Myšlenko má nejhezčí
Prostup mě skrz naskrz
Dej mému dechu křídla
Vyzdvihni mé tělo do oblak...
Vtěl se do mě, celičký
Usídli se v mojí duši
Která se kolem tebe rozprostře
Spleť se má myšlenko
Se mnou i s mou duší
Vyzdvihni mě ze hmoty
Vdechni mi svoji lehkost
Zbav mě zemské váhy
Spolu pak vzneseme se
Do výšky, do oblak
Kde jak dvě hrdličky
Budem jednotni
Propojeni Osudem
Ze dvou myšlenek
Stane se jediná...
17.07.2016 - 11:44Ginnare: Mně se to zdá stejně, ale psala jsem to tak, jak mi padala slova do hlavy a pak z hlavy ven... Prostě pocitově, psala jsem to takřka automaticky
17.07.2016 - 10:11Proč mi zní to splynutí a ty hrdličky v tom vesmírném spojení tak nějak nepatřičně?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Myšlenka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Hladovím - zpověď anorektičky
Předchozí dílo autora : Jen kousek...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
