Hladovím - zpověď anorektičky

A tak už zase hladovím
Neměla bych, to já vím
V zrcadle však nevidím
Co vidět bych chtěla

Chci jen kousek toho štěstí
Mezi ranami tvrdých pěstí
Tak se dávám na rozcestí
Mezi životem a zkázou svou

Nic více už neovládám
Svůj život už těžko zvládám
Proto Anu přivolávám
Aby vedla mě svou záhubou

Řekli mi, že nebýt tlustá
Byla bych moc holka hustá
A tak hlad teď musím ustát
Chci být štíhlá, jako proutek

Do jídla mě máma nutí
Pořád něco u sporáku kutí
Jenže moje ANA hnutí
Nesvolí mi ani kousek

Kávu, colu, cigarety
Fenolax a propriety
co hubnutí ulehčí
A já budu
Ta nejlehčí