 04.06.2016 6 1332(17) 0 |
Ve stinném zákrytu vadnoucích šeříků,
na vrásčitém povrchu vyprahlé hlíny,
ztěžka leze,
jako brouk.
Zrakem prodírá se prázdnotou.
Hledá odpovědi.
Proud času ztuchl.
Zkřivil se ve smyčku
cyklického totožného žádného dnes.
Obtěžkán množstvím svraštělých okvětních lístků
a lepkavých vzpomínek,
bezradně hledá sebemenší důvod
k nádechu.
Marně.
Nehlaď mě.
Už ne.
12.06.2016 - 10:26křehká, jako křídla motýla, básně o zklamání ti jdou, jsou plné citu a raněné poezie
04.06.2016 - 23:06Cecidit angelus: spíše se divím, že jsem jediný komentující. Tohle si zaslouží dle mého lepší ohlas :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
hlazení motýlích křídel. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : tulipánem.
Předchozí dílo autora : maligní večer.
