 31.03.2016 2 1251(14) 0 |
Slizká tíha tmy zrádně oblepila rafičky.
Ztěžkly.
Nehybně civí,
jak se škvaří
lidské tělo,
ve vlastní šťávě.
Tromby záblesků, časů minulých,
v krevním řečišti
pumpu ucpaly.
Oběh se zpomalil.
A tělo usíná.
Konečně.
Ztěžkly.
Nehybně civí,
jak se škvaří
lidské tělo,
ve vlastní šťávě.
Tromby záblesků, časů minulých,
v krevním řečišti
pumpu ucpaly.
Oběh se zpomalil.
A tělo usíná.
Konečně.
31.03.2016 - 08:25z Vašich básní mi sem tam běží mráz po zádech jak při hororu (což pokládám za skvělé, protože básně mají něco vyvolávat)... že by z pera studentky medicíny...? :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
maligní večer. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : hlazení motýlích křídel.
Předchozí dílo autora : Vstát, či nevstát?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.
