 12.05.2016 4 1288(14) 0 |
Je ráno a venku
trochu slunce praží
skrz čirou sklenku
rozcuchaných mraků
Kráčím našimi sny
bláznivými láskou
nekonečných dní
a hledám tvé oči
ve změti černých per
havraních křídel.
trochu slunce praží
skrz čirou sklenku
rozcuchaných mraků
Kráčím našimi sny
bláznivými láskou
nekonečných dní
a hledám tvé oči
ve změti černých per
havraních křídel.
13.05.2016 - 12:42Moc se mi líbí. Je křehká a něžná a, ač by snadno mohla být, přece ani v nejmenším není kýčovitá. Mám rád takovéhle básně :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Křídla : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pompeje
Předchozí dílo autora : Bylo to pozdě k večeru
