|
Jen taková malá, okamžiková...
|
Usedá večer
a z návrší hor
plaší se vítr
a možná
dnešky už rozevlál
jen ještě jednou
můj vánku foukni
ať sukýnky květů
třešňových
roztančí bělostný bál
a z návrší hor
plaší se vítr
a možná
dnešky už rozevlál
jen ještě jednou
můj vánku foukni
ať sukýnky květů
třešňových
roztančí bělostný bál
Zamila
Roztomilá, úplně vybízí k jasným třešňovým představám ... :-)
slnečnica: Tak to mám radost, díky... Jsem rád, že jsi nakoukla do zdejších končin :)
Překrásná, představy probouzející náladovka. Takové mám moc rád. Opravdu se ti povedla :-)
Nikytu: Amelie M.: Yana: vanovaso: To mě moc těší a mám radost, že se Vám líbí, snad se mi tu lehkost podařilo aspoň trošku do básně promítnout. Děkuji za zastavení a milá slova, snad nebude vadit, že takhle dohromady...
Je něžná jako kvítečky třešní a jarní větřík, co je po kraji rozfouká, tak neuchopitelná
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Slavnosti : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Místa
Předchozí dílo autora : Jiný
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
ladygodiwa [14], Davidss [10], fastavačka [9], oči směrem k zemi [8]» řekli o sobě
valemart řekl o gabkin :Chlape... respekt! Cítím z Tvých slov syrovost vůně života...

