Květy pampelišek

Květy pampelišek


Ke slunci své stonky vzhůru vypínají
tulipány narcisy a jiné jarní květiny
s hlavou vzhůru jen jedinou touhu mají
vykvést sami sobě až se nám dech tají

Jaro plné tužeb květin
zavřelo se ze dvou pětin
náhle jako víko truhly
když sluníčko nevychází
jeho úsměv lidem schází
a nebe nám bez přestání
nad odchodem zimy truchlí

Avšak slzy z nebe hravě
proubouzejí náhle v trávě
žluté květy pampelišek
a včeličky z jejich bříšek
sbírají pyl na med sladký
jako slova do pohádky
plné žlutých sluníček
nebo malých kachniček