Další smuténková...protože jinak to v poslední době neumím. Snad někdy příště...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Nechat se utopit
v tvých očích...
a už nikdy se nevyplakat
z nich.
/je smutek rána a
procitnutí lamp/
Pokusím se nenazvat tě
smuténkou.
Bylo by až moc lehký
pořád se jen smát.
Já totiž nejsem ta
kdo matlá ti marmeládou ústa.
Víš, nejsem na sladký...
v tvých očích...
a už nikdy se nevyplakat
z nich.
/je smutek rána a
procitnutí lamp/
Pokusím se nenazvat tě
smuténkou.
Bylo by až moc lehký
pořád se jen smát.
Já totiž nejsem ta
kdo matlá ti marmeládou ústa.
Víš, nejsem na sladký...

miluju to procitnutí lamp...je to zároveň tak silné a tak hrozně stereotypní až se to stává k pláči..

snad časem ocení vysoký obsah vitamínů citronove štavy, co má na ustech místo marmelády ;-) (na marmeládu se slétají vosy... z té by se tak dlouho neradoval)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Má smuténko... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Malířka Tebe
Předchozí dílo autora : Bolíš mě...