další pokus o haiku, o tom, jak každé úterý jezdíme do hillside lodge a bavíme se s lidmi s demencí. včera mi vyprávěli o květinách, zahradách, loveckých psech a loukách nad školními pozemky.
 13.01.2016
6
1329 (18)
0
zapomněli už
i na jména svých dětí -
na květiny ne

 17.01.2016 19:51
Nevýhodou tak krátkých básní je, že nedokážou plně popsat svůj kontext. Mozek se pak při interpretaci musí snažit jej doplnit na základě svých zkušeností. Tato báseň mi připadá příliš obecná na to, aby mohla vyvolat nějaký konkrétní pocit či představu. Souhlasím tedy se Zamilou, že anotace je v tomto případě nutná, protože určuje, v jakém kontextu má být báseň interpretována.

Jinak, název 'polyantha' je krásný. :-)
 16.01.2016 10:19
 Zamila
Hezké - ale bez anotace by to nešlo :-)
 14.01.2016 23:13
ó, to je pravdivé haiku, smutné, no pro ty o kterých píšeš snad ne, to pro nás
 14.01.2016 15:29
samiVdavu: V Sussexu, převážně. (To zase ne tak úplně, ono jsou to buď květiny, zvířátka, nebo druhá světová.)
 14.01.2016 14:05
Žiješ v Irsku? Je to smutné i skvělé, že se zabývají pouze těmi příjemnými věcmi. Šťastný, ač neúplný život.
 14.01.2016 12:50
Smutná pravda. Kdoví jak na tom budeme za ty roky my.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.