|
...
 20.12.2015 2 983(5) 0 |
Mlčení v davu,na ulici
protloukáme se jak rozervaní Vlci
ve svých temnotách řvoucí do noci
kde chodíme pro cit,tolik bosí
bloudíc ve světlu,hledajíc svíci
někde žádné slovo,co se kácí
když se jako svítání,vždycky vrací
co ta tvá nicota,v bezmoci
není ti lhářko pomoci.
Jen tvé tělo,co jak loutna
se rozeznělo
zem tolik pustá
o Lži vyprávělo
když zašeptají ptáci
Mlčeli v davu na ulici.
Ve skrytu vášní,sliby kosí
vždyť prosí
kdo lhářům věří,a jen dál nosí
svá nesplněná přání
pocit z luk vlání
tvých frází,věty z milování
Šeptejte Milencům do noci
jen slova ve své moci
stín v klínu,vyhledaní
když neprosí
co nám schází
jsou to Loutky,co se vždycky vrací
když nemůžou už spát,
pozdě zapadat
s úsměvy na líci
mlčeli v davu na ulici.
jen se tolik ptáš?
jak se blázne máš
vždyť slova v tichu dohoří
Krev se v žilách vaří
Jak píseň co tiše zní
Za slova tiše Nahlédni
lháři v bezmoci
v pozdní noci
ticho musí krájet
jen když nechce se nic Vracet
pozdě se vrací
ty myšlenky na ulici.
Ti co mlčí
Kráčí
mlčení v davu na rozcestí
krasu tolik světicí
pro ticho věřící
bez možností
Mlčeli v davu
počítat bez citu své hry
pozdě tolik vrací
nepřiznané Prohry.
protloukáme se,a věříme
že si spolu zazpíváme
jako dva vlci
Co kráčí ulicí.
protloukáme se jak rozervaní Vlci
ve svých temnotách řvoucí do noci
kde chodíme pro cit,tolik bosí
bloudíc ve světlu,hledajíc svíci
někde žádné slovo,co se kácí
když se jako svítání,vždycky vrací
co ta tvá nicota,v bezmoci
není ti lhářko pomoci.
Jen tvé tělo,co jak loutna
se rozeznělo
zem tolik pustá
o Lži vyprávělo
když zašeptají ptáci
Mlčeli v davu na ulici.
Ve skrytu vášní,sliby kosí
vždyť prosí
kdo lhářům věří,a jen dál nosí
svá nesplněná přání
pocit z luk vlání
tvých frází,věty z milování
Šeptejte Milencům do noci
jen slova ve své moci
stín v klínu,vyhledaní
když neprosí
co nám schází
jsou to Loutky,co se vždycky vrací
když nemůžou už spát,
pozdě zapadat
s úsměvy na líci
mlčeli v davu na ulici.
jen se tolik ptáš?
jak se blázne máš
vždyť slova v tichu dohoří
Krev se v žilách vaří
Jak píseň co tiše zní
Za slova tiše Nahlédni
lháři v bezmoci
v pozdní noci
ticho musí krájet
jen když nechce se nic Vracet
pozdě se vrací
ty myšlenky na ulici.
Ti co mlčí
Kráčí
mlčení v davu na rozcestí
krasu tolik světicí
pro ticho věřící
bez možností
Mlčeli v davu
počítat bez citu své hry
pozdě tolik vrací
nepřiznané Prohry.
protloukáme se,a věříme
že si spolu zazpíváme
jako dva vlci
Co kráčí ulicí.
07.01.2016 - 19:33
Mlčení.... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zdá se o svítání...
Předchozí dílo autora : V.H
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Tonda [17], Jašterička [13], Aru [10], Eminem06 [6], Mayaja [4]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
