Listí už spadlo
ze stromů.
Já se zakrytou tváří
počítám kroky
od domu
kde nechala jsem mládí.
Stromy jak ruce k modlitbě
své větve vypínají,
z hvězdného nebe jenom prach.
Jako by nesly nelibě
moji chuť žít
že nemám strach.
Přesto ta hrůza
v srdci krutá
mne celou uvnitř stravuje.
Až mne z toho jímá múza.
Přežije ten, kdo miluje?
ze stromů.
Já se zakrytou tváří
počítám kroky
od domu
kde nechala jsem mládí.
Stromy jak ruce k modlitbě
své větve vypínají,
z hvězdného nebe jenom prach.
Jako by nesly nelibě
moji chuť žít
že nemám strach.
Přesto ta hrůza
v srdci krutá
mne celou uvnitř stravuje.
Až mne z toho jímá múza.
Přežije ten, kdo miluje?
21.11.2015 13:37
j.f.julián
Ale to se mi líbí!
08.11.2015 10:11
Zamila
Vcelku vydařená. Jen by se mi tam víc rýmovalo "stáří" :-D ;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.