Procitl

hluboký bezbřehý tetelící živý
jako jezero sevřené nocí
chvějící se v tichu

smutek za všechna ztracená pokolení
za všechny bloudící duše
za všechny zapomenuté mrtvé

prastaré truchlení pro zem a oblaka
bez dechu
pro všechen uplynulý čas a mrtvé sny

ten, kdo přicházívá za soumraku
a nedá se utopit ani smýt.