doufat je věčné?
 18.09.2015
3
1303 (12)
0
Tělo zamazané tmavou černotou. Duše čistá.

Král své továrny.
Aluminium se roztéká žárem a tuhne ve své formě.
Opakující se cyklus. Vzniká nový tvar.
Metalurgie vládne světu.

Člověk studovaný, svědomitě pracující. Roky lopoty.
Oddych nikde.

Statný muž vracející se domů ve své dřině neustává.
Sto opeřených krků prahnoucích po obživě čeká na příděl obilovin.
Vlastnit lány nutností. Orba.
Vládce matičky země pečuje o rodící se mladé výhonky. Tvorba živin.
Suroviny pro nebystrou drůbež a pro moudré lidské příbuzenstvo.

Kulhavost nohám přibližuje se. Tělo slábne.
Schránka plná plačícího nitra žádá o regeneraci.
Dobití energie zatím nepřichází. Jiskra uhasíná.
Zasloužené ovoce v nedohlednu.
Otec – muž spoléhající se na nekonečné zdraví.
Dceřino bytí jde ruku v ruce s úzkostí.
Nejbližší snící o dobru.
Rodina doufající…
 19.09.2015 09:58
 A42
Zajímavé, ty jednotlivé obrazy, jak se skládají v jediný obraz celého života. Líbí se mi.
 19.09.2015 08:59
Vždycky když čtu takovou báseň, říkám si, jestli se chtěl autor za každou cenu odlišit nebo jestli těmi heslovitými obraty, přeházeným slovosledem a jakousi nelogičností některých spojení chtěl říci něco jiného a jinak, než kdyby těch prostředků nepoužil. Nevím.
Mě se to čte těžko, vnímám ty obrazy , ale chybí mi spojení mezi nimi.
 18.09.2015 23:01
Tak přečetla jsem i dvakrát, hodnotím ji jako zajímavou

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.