přidáno 14.04.2008
hodnoceno 5
čteno 1525(16)
posláno 0
Tma noci pozvolna se rozplývá,
zmámený básník procitl na stráni,
kde rozpustil se modravý stín,
v oparu mlhy přichází svítání.

Paprsek ranního slunce
hladí ho nesměle po tváři,
otvírá jeho ospalé oči,
aby je v minutě prozářil.

Pozvolna odchází pivní spánek
odnáší ho jemný letní vánek.

Spokojeně leží v trávě,
napůl ještě v extázi,
pokuřuje dýmku míru,
slunce zvolna vychází.

Kratičký mihotavý záblesk
do jeho myšlenek potichu se vplížil,
jen tak se usmál a zjistil,
že v noci něco prožil.

On si na to nevzpomíná,
ale v skrytu mysli ví.
přidáno 06.03.2012 - 19:29
Líbí se mi... má dva momenty, které na mě silně zapůsobily :)
přidáno 17.04.2008 - 23:15
díky díky...zkus si trochu pohrát s fantazií,hodit si relax...uvidíš,že to půjde pak samo:)
přidáno 17.04.2008 - 23:13
Moc se mi to líbí. Decentně, ale srozumitelně. Krásné.. taky bych chtěla takhle psát.
přidáno 17.04.2008 - 21:55
Pěkná atmosféra...;)...vzpomněla jsem si na A. Rimbauda...;)
přidáno 15.04.2008 - 16:22
hezky napsane...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nedělní ráno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Vír
Předchozí dílo autora : Rozum versus Láska

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming