 14.04.2008 5 754(16) 0 |
Tma noci pozvolna se rozplývá,
zmámený básník procitl na stráni,
kde rozpustil se modravý stín,
v oparu mlhy přichází svítání.
Paprsek ranního slunce
hladí ho nesměle po tváři,
otvírá jeho ospalé oči,
aby je v minutě prozářil.
Pozvolna odchází pivní spánek
odnáší ho jemný letní vánek.
Spokojeně leží v trávě,
napůl ještě v extázi,
pokuřuje dýmku míru,
slunce zvolna vychází.
Kratičký mihotavý záblesk
do jeho myšlenek potichu se vplížil,
jen tak se usmál a zjistil,
že v noci něco prožil.
On si na to nevzpomíná,
ale v skrytu mysli ví.
zmámený básník procitl na stráni,
kde rozpustil se modravý stín,
v oparu mlhy přichází svítání.
Paprsek ranního slunce
hladí ho nesměle po tváři,
otvírá jeho ospalé oči,
aby je v minutě prozářil.
Pozvolna odchází pivní spánek
odnáší ho jemný letní vánek.
Spokojeně leží v trávě,
napůl ještě v extázi,
pokuřuje dýmku míru,
slunce zvolna vychází.
Kratičký mihotavý záblesk
do jeho myšlenek potichu se vplížil,
jen tak se usmál a zjistil,
že v noci něco prožil.
On si na to nevzpomíná,
ale v skrytu mysli ví.
17.04.2008 - 23:15díky díky...zkus si trochu pohrát s fantazií,hodit si relax...uvidíš,že to půjde pak samo:)
17.04.2008 - 23:13Moc se mi to líbí. Decentně, ale srozumitelně. Krásné.. taky bych chtěla takhle psát.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nedělní ráno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vír
Předchozí dílo autora : Rozum versus Láska
