V koši

kmotrov: moc mě potěšil tvůj komentář, díky za zastavení :-)

Moc pěkný, moc hezky namluvený, má to nápad a to tomu dává punc neobyčejnosti. Že to je smutné? No a co, to už tak v poezii povětšinou bývá, že nerozptyluje, spíš dojímá. Jsem dojat.

vanovaso: tak ať ji tam najdeš a hlavně.. ji sama nikdy nezahodíš.. ;) děkuju

Lenča: jsem ráda, že se líbí, díky :-)

Pravda !
na některé věci zůstane člověk
vždycky sám
jdu prohrábnout odpadkové koše ;-))
a zakládám do záložek, málem mi utekla...

Jj, to se mi moc líbí :) A že to máš namluvené, další velké, příjemné plus - tedy pro mě určitě.

Amelie M.: Samozřejmě žertuji, ale jinak jsem na "mínění lidí" ohledně mé osoby docela i imunní.:)

Ono troch komerce do zcela nekomerčních aktivit není na škodu (píšeme přece pro druhé), stejně tak jako by občas neuškodil osobní přístup v komerčních aktivitách.

taron: já děkuju za tvé zamyšlení, něco na tom je :-) člověk opravdu v základu čerpá hlavně ze sebe..

Jiří Turner: do řečí člověk přijde, ani neví jak.. no a když víš jak, tak to do řečí nepřijdeš :))

co se týká té spokojenosti, tak já se naučila vkládat i některá díla, kde nejsem úplně spokojená protože jsem zjistila, že se často líbí více než ta, kde spokojená jsem.. konkretně u tohoto díla mám pocit, že se celkem povedlo, ač jsem trošku "znásilnila" své psací sklony jiným směrem, než jsem zvyklá.. ale zjišťuju, že mě to vlastně i baví! :))

trochu filozofie, kdyby byla naděje personifikovaná, jakože asi jsi ji personifikovala, pak si myslím, že zůstala úplně sama a na vše nakonec zůstane člověk sám. Pokud ale naděje je jen naděje jako pocit, pak člověk zůstane stejně sám, i když se svým pocitem naděje... a proto má sílu, ne, že má druhého pomocníka (osobu), ale že věří ... věří sobě, věří v naději...

díky za zamyšlení, pěkná

Amelie M.: To je moc hezké, že na mě, nezbedu, někdo takhle myslí:)). Jen aby jsme nepřišli "do řečí", že snad tvoříme nějaký pakt.:)))

Je důležité, jestli si sama spokojena s tím, co jsi napsala.:)

koiška: no, to kdyby jsi viděla, jaký měla původně ta báseň závěr.. to bylo pomalu na ukamenování! :D ale asi jí to zkrácení prospělo :)) a máš pravdu

Ano, naděje ztratila svou naději, ale ten (ty) kdo jí našel , dal jí novou naději ..A už člověk není sám, jsou dva..on a naděje :) To mi prozradila Tvá báseň.

koiška: já v ní vidím spíše beznaděj, ale když jsem si ji po tvém komentu přečetla, tak malý záblesk naděje tam asi taky bude.. no jo, ale s mou bručounskou povahou vidím nejdřív vždycky čerty :)) díky :-)

DDD: to mě těší :) normálně svým "věřím v naději", jsi ve mně rozpohyboval úvahu o tom, jestli se v naději opravdu věří anebo se věří naději či jestli tam vůbec v této souvislosti slovo věří zapadá.. :)) díky za zastavení :)

Jiří Turner: .. věř nebo ne, ale tu jsem psala kvůli tobě.. celou dobu jsem na tebe myslela!! :))) a dle toho jsem ladila i rýmy a pokusila se do toho vložit i nějakou metaforku.. nicméně jsem čekala, že i když tě to zaujme, bude tam něco ke kritice, takže jsi mě převezl mimo plán! :)) díky! :-)

Ta je moc povedená, zajímavá a plná naděje..:)

Moc se mi to líbí. Krásně se mi četla. Jenom... já prostě věřím v naději :-)

..tady někdo nedávno prohlašoval, že moc nepoužívá metafory, dovolil bych si oponovat :). Tato báseň mi dává zapravdu. Jsou tu a jsou povedené.