vlasy se třepetají
jak peří havrana
a pod nimi tvá
neposedná dětská duše
...
touhy se třepetají
jak chmýří z bodláčí
jako světlo a stín
jako roj nočních mušek
...
brzy ucítíš ve vzduchu jaro
a já odložím šaty
u modrého skla
tvých očí
odhalím ti své myšlenky
vlaštovky se vrátí
zase za rok
a ty
...
natrháš mi sněženky
jak peří havrana
a pod nimi tvá
neposedná dětská duše
...
touhy se třepetají
jak chmýří z bodláčí
jako světlo a stín
jako roj nočních mušek
...
brzy ucítíš ve vzduchu jaro
a já odložím šaty
u modrého skla
tvých očí
odhalím ti své myšlenky
vlaštovky se vrátí
zase za rok
a ty
...
natrháš mi sněženky
Ze sbírky: Jako se vine modrá cesta
16.03.2015 09:06
Zamila
Pěkný závěr ... :-)
15.03.2015 10:21
Yasmin
Ráda k tobě chodím pro kousek snění :-)...
11.03.2015 09:59
Moc rád čtu takhle krásná, jemná a opravdová slova. Je jich tu pohříchu málo. Moc se mi líbí :-)
10.03.2015 17:49
Anna Wolfgang Havranová
Och. Peří havrana... Nádherné :)
10.03.2015 14:41
Jé, to je moc hezké, zvláštně se mě dotýká.
Jenom doufám, že se ty sněženky budou trhat hned a ne až za rok :).
Jenom doufám, že se ty sněženky budou trhat hned a ne až za rok :).
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.