V posledním tichu
nocí doznělých
zbytky obnažených slov
hodil jsi do koše
Jsi anděly opuštěný
uzamčený sám v sobě
na smetišti života
sbíráš ztracené rozkoše
Tvé spoutané myšlenky
ústa otvírají
však v němých ozvěnách
se navrací zpět
V závoji mlčení
kráčíš v zapomnění
na srdci záplaty
z nevyřčených vět
nocí doznělých
zbytky obnažených slov
hodil jsi do koše
Jsi anděly opuštěný
uzamčený sám v sobě
na smetišti života
sbíráš ztracené rozkoše
Tvé spoutané myšlenky
ústa otvírají
však v němých ozvěnách
se navrací zpět
V závoji mlčení
kráčíš v zapomnění
na srdci záplaty
z nevyřčených vět
17.02.2015 13:21
Krásná... a přiznám se, že takové posmutnělé mám moc ráda. Prostě mě dokáží vzít za srdce. Jako tahle...
15.02.2015 20:05
Yana: Děkuji. Ani nevíš jak toužím najít někoho, kdo by naslouchal. Jsem ráda, že tu mohu být s vámi a číst vaše básně a že se vy zastavujete u těch mých.
14.02.2015 17:30
koiška: neomlouvej se. Piš jak se cítíš. Valentýn byl nešťastný a smutné věci k životu patří.
14.02.2015 17:23
Slavo B: Děkuji a omlouvám se, dnes by měly bít básně plné lásky a něhy. Snad příště. Přeji krásný Valentýn. :)
14.02.2015 17:19
Smutná je asi slabé slovo, spíše celkem mrazivá. Moc pěkná poezie. K dnešku tematická ;)
14.02.2015 14:02
krásná, i když smutná... jednou se zase probudíš do nových slov, nových vět... a svět bude zase v pořádku...
14.02.2015 12:17
Zamila
V závěru by už ani nemuselo být to "těch". Jinak hezká poezie :-) Formou i myšlenkou.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.