Hodina štěstí v roce smutku

Z nebe se snáší
třpytky bílého zlata
studí ...
na dlani se rozplyne
malou dušičku
avšak rozehřeje

V dáli zní zvonky
a písně sváteční
Člověk ke člověku
se upne k sobě
a k večeři sváteční
usedne

V očích tančí plamínky
jenž jsou přitahovány
schovanými dárky
v zelené zbroji stromků

Sváteční nálada roste
a koledy se rozezní
a blízko se jeho zvonek rozezní

Byl tu?

Nebo snad nebyl?