Štěněčí teror

Perníčky se v troubě pečou
a mně zatím nervy tečou...

Péťa volá: „Maminko,
štěně dělá hovínko!“
Když mu řeknu, ať ho zvedne,
lekne se a děsně zbledne.
Hrůza se mu v očích zračí.
„Mami, udělej to rači...“

Další průšvih na obzoru,
druhý syn - jak na potvoru...
„V pokoji mám jaksi mokro...
Počůralo se tam! Stopro!“

Všechno stojí za psí štěk,
sbírám bobky, drhnu flek.

Perníčky!
Maj´ barvu příliš tmavou...
A mně se teď honí hlavou:
„Štěně, ty jeden bídáku...“

Za chvíli už to mám na háku.
„Všechno jistí popelnice...“
A pak si vzpomenu... na slepice!

…

A co štěně?
Kouká tak nevinně...
Už mi zas leží na klíně :)