 24.11.2014 7 1121(21) 0 |
Vidím tvé slzy
a pláču je s tebou,
smutek a bolest tvá
tolik mě zebou.
Vnímám tvůj šťastný smích,
nadšení v očích tvých,
když tvé srdce radostí pěje,
to moje se blahem chvěje.
Jsem stále s tebou,
věrná přítelkyně tvojí duše.
Občas je to velmi těžké,
ač zní to tak jednoduše.
Chtěla bych tě chránit,
ve všem pomáhat...
Však nemůžu, nesmím.
V tom nebudu nám dvěma nikdy lhát.
Mohu tě podpořit,
odvahu dodat,
ale vždy jen ty sám
smíš potom konat.
Svobodně rozhodnout,
kdy dávat, tvořit
a kdy zas naopak
brát a snad i bořit.
Dávám ti svobodu,
celé tvé bytosti,
ať už jsi v bezpečí
či šlapeš si po štěstí.
Kráčíme každý sám,
a přece společně,
neschopni chovat se
bezcitně, netečně.
Rozpoznat hranice
život nás učí,
každičkou zkušenost
přijmout do náručí.
Jen jedno jistě vím,
to slíbit ti mohu.
Stále jsme v bezpečí.
A míříme k Bohu.
a pláču je s tebou,
smutek a bolest tvá
tolik mě zebou.
Vnímám tvůj šťastný smích,
nadšení v očích tvých,
když tvé srdce radostí pěje,
to moje se blahem chvěje.
Jsem stále s tebou,
věrná přítelkyně tvojí duše.
Občas je to velmi těžké,
ač zní to tak jednoduše.
Chtěla bych tě chránit,
ve všem pomáhat...
Však nemůžu, nesmím.
V tom nebudu nám dvěma nikdy lhát.
Mohu tě podpořit,
odvahu dodat,
ale vždy jen ty sám
smíš potom konat.
Svobodně rozhodnout,
kdy dávat, tvořit
a kdy zas naopak
brát a snad i bořit.
Dávám ti svobodu,
celé tvé bytosti,
ať už jsi v bezpečí
či šlapeš si po štěstí.
Kráčíme každý sám,
a přece společně,
neschopni chovat se
bezcitně, netečně.
Rozpoznat hranice
život nás učí,
každičkou zkušenost
přijmout do náručí.
Jen jedno jistě vím,
to slíbit ti mohu.
Stále jsme v bezpečí.
A míříme k Bohu.
Ze sbírky: Žena něžně zasněná
23.02.2015 - 01:51Lenča: Nabito myšlenkami, jen ve čtvrté sloce ještě podléháš snaze nacpat vše do jednoho řádku, i když by to šlo zkrátit. Ale je to, jak říkáš, staršího data...:-)))
25.11.2014 - 11:29Yana: Díky, je to starší báseň, teď už píšu kratší :)
Ale pár delších-starších mám ještě v šuplíku a ´oklešťovat´ je, to se mi nechce. I když - pár jsme jich rozpůlila :D
Ale pár delších-starších mám ještě v šuplíku a ´oklešťovat´ je, to se mi nechce. I když - pár jsme jich rozpůlila :D
25.11.2014 - 11:25Amelie M.: Ano, taky se mi to vzhledově víc líbí rozřádkované, i to čtení je pak opravdu lepší.
Tahle báseň už je starší, to jsem psala docela rozvláčně. Teď už dokážu vyjádřit to, co chci, jasněji a stručněji :)
Tahle báseň už je starší, to jsem psala docela rozvláčně. Teď už dokážu vyjádřit to, co chci, jasněji a stručněji :)
25.11.2014 - 09:01určitě by stálo za to si pohrát s jednotlivými slokami, ale to budeš vnímat až za delší dobu a věř mi že pak bude básnička tak poloviční, ale jinak hezké vyznání s povedeným závěrem
24.11.2014 - 19:08Rozpoznat hranice
život nás učí,
každičkou zkušenost
přijmout do náručí.
to je ono... líbí
život nás učí,
každičkou zkušenost
přijmout do náručí.
to je ono... líbí
24.11.2014 - 17:33máme tu další ROZŘÁDKOVANÉ dílko! :)) jo, osobně za mě dodávám, že se to fakt mnohem líp čte.. a k básni..? pocit z ní mám dobrý až na menší detailíky .. přijde mi to zbytečně rozvláčné.. a na mě trošičku sladké.. já bych to osekala, trošku posolila a bylo by.. :D
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kam hranice sahá... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ve slabé chvilce
Předchozí dílo autora : Óda na Ženu
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Sucháč řekl o Amelie M. :Kde se vzala, tu se vzala...a těch inspirací, co mi dala... :-)
