Štěstí pro Popelku

Kde jsi zůstal Martine
se svou herkou
co od kopyt se jí práší
sněhové vločky
jako pro Popelku

A tak procházím se
jen listím
co ztratilo svou veselou barvu
a nacházím tři oříšky

Bože, to je štěstí !

Rozlousknu první
však vysypala se z něj naše slova
a zmizela než dopadla k zemi
jen já vím že nenajdu je znova

Rozlousknu druhý
a mezi prsty
proklouzla mi něha
co vzlétla kamsi
asi k nebi
a ruka má
už ji nezachytí

Rozlousknu třetí - už strachy
a tam
dvě jádra shnilá

Co s nima

A tak je odhazuji

A v kupě listí hrabu
hledám znovu
pohádku zasněženu

Bože , kde a kdo ? , když ne ty...
to jistí ...

Já hledám jenom štěstí