přidáno 10.11.2014
hodnoceno 9
čteno 1184(15)
posláno 0
Loučení bývá tak
tíživý okamžik.
Oči se zalesknou,
z hrdla se dere vzlyk.

Mám to vše potlačit?
Snažit se hrdě skrýt
všechny ty silné
emoce?
Vždyť přece nejsem
bez srdce...

Budiž mi útěchou,
že dnes již dobře vím:
všechny, co miluji,
ty nikdy neztratím.

Cokoli život vzal,
v srdci mém žije dál.

Však v sobě uschovám
jenom krásné.
Smutné a bolestné
navěky zhasne.

přidáno 12.11.2014 - 07:11
shane: To je fajn, žije se tak líp :)
přidáno 11.11.2014 - 07:36
Lenča: Ano, tak by to mělo být...
Taky to tak nějak mám tam uvnitř nastaveno.;-)
přidáno 10.11.2014 - 16:12
Yana: vanovaso: taron: Orionka: Amelie M.: Zamila: Děkuji za komentáře. Je to myšleno tak, že co nebo koho nechceme ztratit, to nebo ten v našich vzpomínkách a srdcích žije dál. A taky na vyšší úrovni je v tom víra, že lidská duše je nesmrtelná.
přidáno 10.11.2014 - 15:52
Krásná, pravdivá...
přidáno 10.11.2014 - 14:32
Hezká myšlenka, v zásadě souhlasím. Nevím, o jakém loučení mluvíš, jestli o tom posledním nebo o rozchodu. Ale myslím, že by se minulost neměla úplně idealizovat, aby se z ní člověk dokázal poučit.
přidáno 10.11.2014 - 14:27
jo, tak to má být, proč si sebou vláčet a pitvat se v tom co bylo a bylo to špatné, kéž by každý uměl otočit list a nedusit se...jo, příjemná básnička
přidáno 10.11.2014 - 14:03
povzbudivá...
děkuji.
přidáno 10.11.2014 - 14:02
mám naprosto stejný pocit, jako Zam.. pěkná
přidáno 10.11.2014 - 13:47
Hezká báseň :-) Ladně plyne ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
(NE)LOUČENÍ : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : (Ú)LET NA KOŠTĚTI
Předchozí dílo autora : Miluji, tedy existuji

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
basak.venda [14], Sluníčková [3]
» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :
Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku