Kdo si přizná, že se nezná... :)

Vyznání mým synům. Ještě pořád u ní brečím. A nejspíš vždycky budu :)

Jedna hodně stará. Použila jsem ji ve svém prvním románu, který je právě o odpouštění především sám sobě.

O mé lásce k dešti. Především toho v lese :)

Jedna starší, vlastně jen úryvek. Jinak je to dlouhé, zvláštní vyznání o velmi zvláštním zážitku.

Upozornění: Jedna starší báseň :)

Podzimní nebo už zimní...?

Ještě jedna podzimní, tentokrát taková rozverná :D

Naděje neumírá ani jako poslední...

Zase jen jedna stará do sbírky...