 18.07.2014 10 780(7) 0 |
Vypadáš tak divoký...
jako nespoutaný
proud bystřiny.
Naše vody se zpěnily
a čeřily
až splynuly ve vodní vír.
Chtěla jsem pro tebe
všechno na světě !
i vodu potoků
do kopců nechat téct.
Jako proud bystřiny
jsi mě nechal
tebou téct
/sebou navzájem/
a pohrával s myšlenkou
že bys mě chtěl...
/mít/
jako živel bouřlivý...
Pak
přihnaly se
husté deště
A tys zůstal raději
ve vodě stojaté
Co líně se povaluje...
Ve vodě co pomalu plyne
a nehrozí nic...
krásné ani zlé...
/pro pocit bezpečí dal jsi vše/
jako nespoutaný
proud bystřiny.
Naše vody se zpěnily
a čeřily
až splynuly ve vodní vír.
Chtěla jsem pro tebe
všechno na světě !
i vodu potoků
do kopců nechat téct.
Jako proud bystřiny
jsi mě nechal
tebou téct
/sebou navzájem/
a pohrával s myšlenkou
že bys mě chtěl...
/mít/
jako živel bouřlivý...
Pak
přihnaly se
husté deště
A tys zůstal raději
ve vodě stojaté
Co líně se povaluje...
Ve vodě co pomalu plyne
a nehrozí nic...
krásné ani zlé...
/pro pocit bezpečí dal jsi vše/
27.04.2016 - 12:11Libí se mi to moc.
Vypadáš tak divoký...
jako nespoutaný
proud bystřiny...
...A tys zůstal raději
ve vodě stojaté
Co líně se povaluje...
Ve vodě co pomalu plyne
a nehrozí nic...
Doplulo to k překvapivé pintě.
Super!
Vypadáš tak divoký...
jako nespoutaný
proud bystřiny...
...A tys zůstal raději
ve vodě stojaté
Co líně se povaluje...
Ve vodě co pomalu plyne
a nehrozí nic...
Doplulo to k překvapivé pintě.
Super!
12.12.2015 - 12:56Krásně jsi to napsala! :-)
Jenže člověk nemůže mít všechno, pro co snad zahoří bláznivou touhou...:-(
Je naším údělem milovat jednoho a v něm hledat obrazy těch dalších, tak jako v těch dalších někdy poznáváme odraz toho, co je i součástí našeho života...
Nelze jen tak vše zahodit a jít za někým, kdo v nás právě teď zapálil plamen touhy, jakkoli se nám to zdá nevýslovně krásné...:-)
Jenže člověk nemůže mít všechno, pro co snad zahoří bláznivou touhou...:-(
Je naším údělem milovat jednoho a v něm hledat obrazy těch dalších, tak jako v těch dalších někdy poznáváme odraz toho, co je i součástí našeho života...
Nelze jen tak vše zahodit a jít za někým, kdo v nás právě teď zapálil plamen touhy, jakkoli se nám to zdá nevýslovně krásné...:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vody splynuly ... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Omámená
Předchozí dílo autora : Konstatování
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Claire [15], raDan [10], Zdenička [10], darknessBara [9], KristynaKlimova [9], NoName [6], LudvíkRoiSoleil [3], Romuska777 [1]» řekli o sobě
Adrianne Nesser řekla o Sokolička :děkuju ti za to, žes mě hned neodsoudila a i přes ty /hádky/ sis ke mně našla cestu. i já k tobě.vážim si tvejch komentářů. seš faájn Marcelo..;-)
