ozvěnách
přidáno 13.06.2014
hodnoceno 3
čteno 788(7)
posláno 0
Mlčení v prusmyku hledání
polibky v dešti střel
já vždycky chtěl
zrušit ta trápení

Potom jen vykřiknout
prach a lež co křičí
zkoušet se nadechnout
že vítr naději ničí

Ještě je ticho v te krajině
příběch okovaných bot
okamžik na hladině
jen ještě jeden schod

Ten příběch ale nemá děj
já křičím znova
"Tak nikdy neváhej"
v ozvěnách slova
přidáno 20.07.2014 - 12:49
Zaujala.
přidáno 13.06.2014 - 20:44
je dobrá .. a ano , každý si v básních hledá to své ... o tom to je...autoři vypisují svojí duši a ostatní v ní hledají svoji ...
přidáno 13.06.2014 - 10:28
Moc na mě tato báseň zapůsobila, možná ji chápu jinak, než byla myšlena, ale prostě působí. A tak to má asi být...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
v ozvěnách slova : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Myšlenky...
Předchozí dílo autora : Deštivé blues

» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]
» řekli o sobě
Yana řekla o ŽblaBuňka :
je zvláštní kolik lidí se skrývá pod ťímto nickem. Laskavý básničkář, milovník života, žen a vína, romantik, gentleman, rádce, vnímavý člověk, mudrc, požitkář, poeta, vtipálek, pohodář a tohle všechno je jeden člověk Žblabuňka
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming