|
ozvěnách
|
Mlčení v prusmyku hledání
polibky v dešti střel
já vždycky chtěl
zrušit ta trápení
Potom jen vykřiknout
prach a lež co křičí
zkoušet se nadechnout
že vítr naději ničí
Ještě je ticho v te krajině
příběch okovaných bot
okamžik na hladině
jen ještě jeden schod
Ten příběch ale nemá děj
já křičím znova
"Tak nikdy neváhej"
v ozvěnách slova
polibky v dešti střel
já vždycky chtěl
zrušit ta trápení
Potom jen vykřiknout
prach a lež co křičí
zkoušet se nadechnout
že vítr naději ničí
Ještě je ticho v te krajině
příběch okovaných bot
okamžik na hladině
jen ještě jeden schod
Ten příběch ale nemá děj
já křičím znova
"Tak nikdy neváhej"
v ozvěnách slova
je dobrá .. a ano , každý si v básních hledá to své ... o tom to je...autoři vypisují svojí duši a ostatní v ní hledají svoji ...
Moc na mě tato báseň zapůsobila, možná ji chápu jinak, než byla myšlena, ale prostě působí. A tak to má asi být...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
v ozvěnách slova : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Myšlenky...
Předchozí dílo autora : Deštivé blues
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
doňa Isabela Mendéz [18], Puck [18], brigitka [17], Fialka [16], danda [15], E.l.s.n.k.a [15], Sonett0 [14], moriendi [13], junekre [12], tlachapoud [11], blokar [2], Tony [1]» řekli o sobě
Severak řekl o alexis :Píše smutné básně a napínavé romány jak z devatenáctého století. Obojí já můžu.

