„ Ty „

V snách horečných

byla tak sama

snad tisíce let



bála se pádu

doteků muže

něžných vět



a malý ptáček

schoulený v dlaních

má zrychlený tep



sto probdělých nocí

v slzavých ránech

bolavý střep



šeptá si tichounce

jsem sama, tak sama

vem si mne vem



čekala na tebe

bála se pádu

vždy stejný sen



že nenajde křídla

až příjde ta chvíle

až bude teď



když teplo tvých dlaní

se vytratí náhle

a ty povíš ... leť



proč bála se pádů

tisíce nocí

tisíců let







(Helence)