 14.05.2014 2 1734(6) 0 |
Vzbudím se vpřostřed noci a
prší,
kap, kap,
kapky deště napájí kořínky mých vzpomínek.
Zavírám oči a
pomalu se nechávám unášet...
soukromou povodní nostalgie.
Zaplavuješ,
zaplavuješ místa, jež ve mně dávno vyschla,
kap, kap.
Dech,
její dech,
vdechuje naději mým dalším svítáním.
Prší,
z venku se ozve hlas,
kap...kap...
bdím.
prší,
kap, kap,
kapky deště napájí kořínky mých vzpomínek.
Zavírám oči a
pomalu se nechávám unášet...
soukromou povodní nostalgie.
Zaplavuješ,
zaplavuješ místa, jež ve mně dávno vyschla,
kap, kap.
Dech,
její dech,
vdechuje naději mým dalším svítáním.
Prší,
z venku se ozve hlas,
kap...kap...
bdím.
14.05.2014 - 11:38Bezvadná... ten začátek s kořínky vzpomínek je úplně nejlepší. Když přemýšlím nad tím, proč tam máš jednou druhou osobu a pak třetí, nevím, jestli jsem tam nenašel něco, co tam být nemá. Každopádně se mi tahle rovina moc líbí :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Prší : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Chtíč
Předchozí dílo autora : Moje horská výzva - den první!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Tonda [17], Jašterička [13], Aru [10], Eminem06 [6], Mayaja [4]» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.
