 15.04.2014 6 1913(19) 0 |
|
|
Nastoupil do mého kupé životního
jak
zblázněný uragán
A zapsal se do srdce mýho
jak
nečekaný plán
Nešlo se mu přiblížit
a přesto byl tak blízko.
Jsem odsouzená ke kontrastům
vysoko či nízko
však
přiblížil mě ke svým snům.
A v nich mi šeptal
Máš oči jak voda v řece
Jsi bezedná studnice
Díváš se nemravně
Ach ty nestoudnice
Vše ti odpustím
Jen už mě nemuč
Struny ti naladím
Jen otevři svou náruč..
A když jsem ji otevřela
nikdy jsem ho už neviděla
Zbytky pocitů jen tupé
vylítl zas z mýho kupé dál
Zdivočelý uragán
17.04.2014 - 15:16souhlasím s btner, ty opravdu v té hlavě zníš... Což je velmi významné plus a člověka to nutí se k tobě vracet.
17.04.2014 - 13:48Devils_PIMP
Něco to ma ale chtelo by to jeste vic priste dupnout na pedal
16.04.2014 - 13:05na první poslech mě to moc nezuajalo a nechal jsem to být.. asi za 20min jsem si uvědomil, že chodím a mám tu melodii v hlavě.. teď u sedmího poslechu jsem z toho zase nadšenej
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Z kupé : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Trochu naštvaná
Předchozí dílo autora : Pokrytec
