(Za) životem

Poslouchám rozhovory ticha
a nepřipadám si vlezle.

Jen mlčím a mám dost slov.

Schovávají se v příkopu,
stejně jako černá kočka,
která chodí po mém boku.

Nejsme přátelé,
ani protivníci.
Jen společní cestovatelé.
Na cestě (za) životem.

Nemluvíme.
Jen se podívám do jejích očí
a je zbytečné se ptát.
Já vím,
a ona ví.

Naše oči hledají hvězdy,
světla lamp...
v těch jejích očích.
A přece zůstávají ve tmě.

/Zjistila jsem...
že nemám co odpouštět,
ale hodně co zapomínat./