|
dlouhodobá pocitová
|
Chmury se rozplynou jak mlha nad krajinou,
já káru si svou odbrzdím sám.
Jak jiní maj jaro, já poslední dobou
věčný podzim mám.
Listy jsou zlaté a stromy jsou holé,
na trávu pad' šedivák.
Přestože divadlo Svět už znám celé
já zůstávám dál divák.
O přechodech řeky, o převratech státu,
já vyprávím váhavě.
Co na tom, že nic se tak nemohlo stát tu
a zbylo jen to v mé hlavě.
já káru si svou odbrzdím sám.
Jak jiní maj jaro, já poslední dobou
věčný podzim mám.
Listy jsou zlaté a stromy jsou holé,
na trávu pad' šedivák.
Přestože divadlo Svět už znám celé
já zůstávám dál divák.
O přechodech řeky, o převratech státu,
já vyprávím váhavě.
Co na tom, že nic se tak nemohlo stát tu
a zbylo jen to v mé hlavě.
Věčný podzim : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : O situaci na Ukrajině
Předchozí dílo autora : Jak se píšou dějiny
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Amálka z Montmartru [18], Megs [18], Christel [18], Corel [16], jcop [16], Tynka8 [15], Zarathustra [13], Yanishca [10], Lucy [10], konvec [7], ofroad [3], Zamilované Básník [3]» řekli o sobě
Lizzzie řekla o prostějanek :podle mě je to něco jako druh anděla s šibalským srdíčkem:)..ale ona mi pořád nevěří...i když je mi jasný, že jenom chce, abych ji o tom neustále přesvědčovala:):P

