|
dlouhodobá pocitová
 03.03.2014 4 1283(12) 0 |
Chmury se rozplynou jak mlha nad krajinou,
já káru si svou odbrzdím sám.
Jak jiní maj jaro, já poslední dobou
věčný podzim mám.
Listy jsou zlaté a stromy jsou holé,
na trávu pad' šedivák.
Přestože divadlo Svět už znám celé
já zůstávám dál divák.
O přechodech řeky, o převratech státu,
já vyprávím váhavě.
Co na tom, že nic se tak nemohlo stát tu
a zbylo jen to v mé hlavě.
já káru si svou odbrzdím sám.
Jak jiní maj jaro, já poslední dobou
věčný podzim mám.
Listy jsou zlaté a stromy jsou holé,
na trávu pad' šedivák.
Přestože divadlo Svět už znám celé
já zůstávám dál divák.
O přechodech řeky, o převratech státu,
já vyprávím váhavě.
Co na tom, že nic se tak nemohlo stát tu
a zbylo jen to v mé hlavě.
23.09.2014 - 18:11
Věčný podzim : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : O situaci na Ukrajině
Předchozí dílo autora : Jak se píšou dějiny
