|
dlouhodobá pocitová
 03.03.2014 4 1388(12) 0 |
Chmury se rozplynou jak mlha nad krajinou,
já káru si svou odbrzdím sám.
Jak jiní maj jaro, já poslední dobou
věčný podzim mám.
Listy jsou zlaté a stromy jsou holé,
na trávu pad' šedivák.
Přestože divadlo Svět už znám celé
já zůstávám dál divák.
O přechodech řeky, o převratech státu,
já vyprávím váhavě.
Co na tom, že nic se tak nemohlo stát tu
a zbylo jen to v mé hlavě.
já káru si svou odbrzdím sám.
Jak jiní maj jaro, já poslední dobou
věčný podzim mám.
Listy jsou zlaté a stromy jsou holé,
na trávu pad' šedivák.
Přestože divadlo Svět už znám celé
já zůstávám dál divák.
O přechodech řeky, o převratech státu,
já vyprávím váhavě.
Co na tom, že nic se tak nemohlo stát tu
a zbylo jen to v mé hlavě.
23.09.2014 - 18:11
Věčný podzim : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : O situaci na Ukrajině
Předchozí dílo autora : Jak se píšou dějiny
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Adrianne Nesser řekla o Sokolička :děkuju ti za to, žes mě hned neodsoudila a i přes ty /hádky/ sis ke mně našla cestu. i já k tobě.vážim si tvejch komentářů. seš faájn Marcelo..;-)
