Po delší době zase delší, i když zase na to stejné téma :-)
přidáno 28.02.2014
hodnoceno 1
čteno 1418(4)
posláno 0
Chvíli jsem plachtil, v mracich hledal tvou tvář, našel jsem však, jen polární zář. Studenou a chladnou, přesto plnou barev, i srdce co chřadnou, když krev padne jim na ret.

Křídla co nesla mě, teď unáši mě pryč, jako dvě pusté laně, co stratili klíč. Ztratili směr a city, strali lásku a smích. Teď zustali zbity, pohleď na ně - hřich.

Nesou mě v řetezech, daleko od tebe, tvůj dech už mi připomíná jen pohled na nebe. Na mraky co plují k tvému nitru, jak řvoucí vlaky za úsvitu.

A do těch mraků, zapsal jsem krví,
že láska bez zázraků bolí.

Tak přečti si můj vzkaz, snad pochopíš, že bez tebe mé tělo praská zas a zas...
přidáno 08.03.2014 - 15:18
Mě by se líbilo z toho udělat miniaturu :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Křídla : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Plamen
Předchozí dílo autora : Láska

» narozeniny
vdana [16], Angel12 [16], Marnerin [11], AdamSeski [11], Krysař [9], Slovanská Julie [7], Spero [6], Autor [2], milos [1]
» řekli o sobě
kmotrov řekl o GULI :
Kdyby byl GULI můj soused, chodili bychom na terasu na točený, v odpařujícím se večeru četli svoje básničky a dohadovali se o Bohu-Nebohu. Bylo by to docela fajn.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming