13.02.2014
3
1689 (12)
0
Každé ráno
se smutkem vstávám

Být to tak nemuselo
osud si ale nevybírám

Kdysi dávno
mé srdce nebyl bezcenný krám

Bejvávalo
jsem na světě sám

Chtěla to málo,
co jen jí dám

Chtěla to málo,
co už nemám

Bylo to tak dávno
teď jsem sám a sám

Bejvávalo
nikoho nemám

Kéž by to netrvalo
jen svou bídu vnímám

Bejvávalo
nikoho nemám

Skoro mě to zabilo
naneštěstí přežívám
 13.02.2014 19:18
 Aidlin
inkognitowoman: Ale to jen zčásti. Ony ty síly jsou vyrovnané.
 13.02.2014 19:05
Ajdalas: Ve smutku se píše nejlíp.
 13.02.2014 16:46
 Aidlin
No, je to zajímavý. Jen nechápu, proč sem, na Psance, chodí samé ztrápené duše.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.