 10.02.2014 3 1722(8) 0 |
Spát a zpívat
při sekvojích
rostoucích vysoko k nebi
nemít ponětí o čase
nezajímat se
...
za rámem
je svět vždycky jiný
možná místo deště
prší
novinové výstřižky ze včerejšího vydání
zahaleno v šedi
běloba není povolena
červeným inkoustem
kreslím po svém těle
jizvy
a z bongů
saji yperit
...
ovádi
švábi
odporný hmyz
jakoby žil
v žilách mých
a já je chci mít pryč
...
zpřetrhám kanyly
na bílých zápěstích
pohled z okna hlásí
s deštěm smíchaný sníh
sterilní čaj
bílý doktor
v bílých pantoflích
...
polstrované stěny
neslyšitelný křik
svěrací kazajka
a sny
o kormoránech z molitanu
co jednou přiletí
a tvou igelitovou postavičku zachrání
11.02.2014 - 11:15Mě zaujalo velice, je to poezie taková chorobná až schizofrenní, je to skvělé a velice autentické, skoro bych napsala že něco podobného by se dalo nalézt ve sbírkách takových těch opravdu rozpolcených a rozervaných básníků, kteří končí svůj život v mládí zahalen spoustou tajemství, tak na mě tvoje báseň působí
10.02.2014 - 02:10inkoust
Ahoj Plechovko, po dlouhé době. K poznání jsi. Je sice pro mne, dnes, dost pozdě na vnímání poesie, ale rozhodně zaujalo, v dobrém samozřejmě :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
0:55 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : (NA)VALentýn
Předchozí dílo autora : P.S.
