Světová

Před světovou válkou
bavili se srbi,
že nechcou být pod rakušáky,
že prej jim to smrdí.

Zabili jim Ferdinanda
v Sarajevu, v Bosně.
Bylo z toho pozdvižení
větší než-li v Hnězdně.

Rakušáci rozlícení,
přistoupili k boji.
Na pomoc si vzali Němce,
těch se všichni bojí

mysleli si.

Proti nim se postavila
Británie s Francií,
nevědíc, že za pár let
si na vítězství připijí.

Na to je však ještě brzo
zatím kopou zákopy,
jezdí tanky, vraždí plynem,
pání! To jsou novoty.

Zákopy se prodlužují,
táhnou se až k moři.
Francie se nazaství,
než Německo zboří.

Ale dost už o západě,
na východě Rusko zbrojí!
Táhne na území Polska,
kde se potká s němci v boji.

Nejde jim to zas tak dobře,
maj' problémy doma.
Vznikne prozatimní vláda,
říkají jí DUMA.

Po pár bitvách podepíší
Brestlitevský mír.
Měli hodně území,
tak teď ho mají míň.

Čtyři léta válčilo se,
však všechno jednou končí.
V Paříži se všichni sešli
na mírové konferenci.