|
1.2.2014 20:00
|
Proč jen
v tvých očích
jsem stár
netuším
o co jde
pár rukou postrádám
než se rozední
mou kůži pohladí
na olověnou desku
pokládám chtíč
nevím stále
nevím kde je kříž
za lakotu v ústech
mohla tvá křivda
já se stal
otazníkem v srdci
nepřečkám probuzení noci
tvá šíje
zvoní na poplach
ze střípků naší minulosti
a já zůstal
na obraze netečný
nedoceněný ústy štětců
snad z vděčnosti
jako Gray co říkal si Dorian
se s vraždou nesmířil
a čekal na znamení.
v tvých očích
jsem stár
netuším
o co jde
pár rukou postrádám
než se rozední
mou kůži pohladí
na olověnou desku
pokládám chtíč
nevím stále
nevím kde je kříž
za lakotu v ústech
mohla tvá křivda
já se stal
otazníkem v srdci
nepřečkám probuzení noci
tvá šíje
zvoní na poplach
ze střípků naší minulosti
a já zůstal
na obraze netečný
nedoceněný ústy štětců
snad z vděčnosti
jako Gray co říkal si Dorian
se s vraždou nesmířil
a čekal na znamení.
25.05.2014 17:41
GertrudaPanzerfaust: Děkuji mnohokrát za kladný komentář k básni. Moc to pro mě znamená. Ještě jednou děkuji.
02.02.2014 11:13
mannaz: Ale kdež, někomu se líbí, někomu ne. Rozhodně má tvorba není v líbivosti u většiny přímočará. To rozhodně ne. Ale pokaždé mě těší, když někdo věnuje svůj čas mým básním.
02.02.2014 10:50
mannaz: Moc Ti děkuji, jsem rád za každého čtenáře, která stráví čas u mých skladeb. Ještě jednou děkuji.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.