Večerní rituál

Obřad začína. Svět je zahalen ve zlatě a modrošedém rouchu.

Velkolepý bůh se pomalu sklání k západu. Ostrou žiletkou otevírá na svém předloktí šarlatové rány.

Boží krev se rozpíjí nad městem.
Věčně pulzující obraz života.

Z galerie mají výhled zrodivší se draci, hadi a beránci.
Však zájem jeví jen draci, jsou božími ochránci

Než bůh ulehne do rakve, naposledy se ukáže na odiv. Někdy v modrozelených šatech, někdy v šedém plášti se zářivou korunou.

Svět procítá k životu a koupe se v jeho velkolepé kráse.
Je nasáklý teplem a štěstím, plní se prázdné nádoby.

Plamené kápě betonových golemů září vlastním světlem. Jejich oči jsou kovářské výhně, které žhnou v nekonečných řadách.

Bůh ulehá na katafalk z fialového dřeva a temného kamene.
Rány na jeho těle zdobý stopy krvavého plamene.

Poslední boží výdech se tetelí ve větru, dokud neodvana na věčnost. Celý svět halí temné hedvábí poseté diamanty.