|
prchává
 17.01.2014 5 1071(9) 0 |
Zůstává naděje mlčící čas
krajina bezmoci v nás
pocit který stůně v rozednění
myšlenku co mění
zrcadlo své něžnosti
bez možnosti
zázraku
dívej se do mraku
a piš
co víš
krásná poslední vteřino
pozvu tě jednou na víno.
krajina bezmoci v nás
pocit který stůně v rozednění
myšlenku co mění
zrcadlo své něžnosti
bez možnosti
zázraku
dívej se do mraku
a piš
co víš
krásná poslední vteřino
pozvu tě jednou na víno.
17.01.2014 - 20:24Opravdu tam má být zůstavá a ne zůstává a píš a ne piš? Pokud ano, omlouvám se za pindy. Hezké dílko.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
prchavá vteřino : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Co pravě se ti vrací
Předchozí dílo autora : Padám na zem i se slovem
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Raphael [18], LucasBun [15], Rico11 [14], incompris [14], taron [14], Akaren [13], jaroslav [12], Olivka [11], markky [9]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
