 10.01.2014 1 1231(6) 0 |
Po cestě si kráčím sám, vtom přede mnou louže.
Jen letmo ji zrakem přelétnu, v ní lístek plave, dávno již uvadlé růže.
Jak stařec vratký, vrásčitý, je všemi přehlížen.
Přes to plakat nebude, do vzpomínek pohroužen.
Šťasten, že prožil život svobodný. Nikdo jej neutrhl.
On zkrátka plakat nebude. Vždyť co mohl, to stihl.
Jen letmo ji zrakem přelétnu, v ní lístek plave, dávno již uvadlé růže.
Jak stařec vratký, vrásčitý, je všemi přehlížen.
Přes to plakat nebude, do vzpomínek pohroužen.
Šťasten, že prožil život svobodný. Nikdo jej neutrhl.
On zkrátka plakat nebude. Vždyť co mohl, to stihl.
11.01.2014 - 08:37Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
vdana [16], Angel12 [16], Marnerin [11], AdamSeski [11], Krysař [9], Slovanská Julie [7], Spero [6], Autor [2], milos [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
