Pohladím..

Pohladím tvou tvář
svou dlaní
myšlenky se sklání
hlídají nás
ta všednost je beznadějná
jak hráz
jen slzy v očích
zbude prach
já začínám se stydět
já začínám se smát
tak co ti brání?
ze slov hříchy
všední past
nemohoucnost slov
v těch vět
obrací tváře
jako náš svět
jen někde zůstal
když jsem tu přistál
než sen šel spát.