přidáno 07.01.2014
hodnoceno 1
čteno 1285(6)
posláno 0
© Megynka

Říkej mi sluníčko a posaď mě do saní,
kde každému přání se okamžitě vyplní,
říkej mi lásko a vezmi mě ke hvězdám,
občas se v nás opravdu nevyznám ...

(nebo v sobě?)

Jsme jiní, ty to víš
a vůbec se za to nestydíš,
máme svůj svět mimo realitu,
občas si přijdu jak schovaná v krytu.

Ten sen, co se nám zdá je stejný,
i když ho odháním, i tak je věrný,
občas si moc přeji, aby mě opustil,
proto všechno, čeho se dopustil ...

Ale stejně ho nenechám odejít ...
Oba ho chceme ...
Tak proč sami stále jdeme?
Neptej se ... prostě to udělej!
přidáno 07.01.2014 - 11:53
Krásný:)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Svět mimo realitu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Stejně tě prosím
Předchozí dílo autora : Lavička

» narozeniny
Světluška [18], baculka59 [16], marek_a_marek [12], Infantility [11], Amelie [8]
» řekli o sobě
Yana řekla o kmotrov :
Jeho nadšení pro věc je tak nakažlivé, jeho projev je tak moudrý a tak plný života, že jsem hrdá na to, že znám kmotrova a že jsme si blízcí, je to pro mě pocta, znám kmotrova- tak zatichlého a tak hlasitého, plného inspirace a bohémského ducha, jo, a je strašně milé když se z něčeho raduje a směje se
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming